Vlasy odrážejí zdravotní stav organismu, Zdravotnické noviny 23.2.2009

 

Publikováno dne: 23.2.2009, Zdroj: Zdravotnické noviny

 

Statistiky uvádějí, že 10 procent onemocnění vlasové pokožky je způsobeno dědičností. Zbývající případy jsou důsledkem nemocí a civilizačních vlivů. Stav pokožky vlasů ovlivňuje stres, špatné životní prostředí a ve velké míře nedostatek či nerovnováha stopových prvků, minerálů i vitaminů v organismu.

  

Příčinou nemoci vlasů a vlasové mohou být hormonální porucha štítné žlázy, chudokrevnost, gynekologické a psychické problémy, záněty v oblasti hlavy nebo také léky. Lékaři řadí nemoci vlasové pokožky, jež se projevují například nadměrnou nebo změněnou činností mazové žlázy, mezi psychosomatické poruchy. Provází je často nepříjemné kožní potíže spojené s lokálním vypadáváním vlasů.

 

„Většina klientů s těmito potížemi má téměř vždy narušenou psychiku. Je tedy nutné najít vhodnou cestu léčby a přesvědčit pacienta, aby byl trpělivý. Výsledky léčby vlasové pokožky se totiž v některých případech dostaví až za několik měsíců,“ uvádí diplomovaná tricholožka Alena Šamanová. „Pokud člověk není v kondici, hraje v jeho stavu velkou roli nejen psychika, ale i životospráva a vlivy vnějšího prostředí. U dětí se jedná o přetěžování organismu.“ Podle MUDr. Jaroslava Orlíka z Interní a gastroenterologické poradny v Opavě mohou být vlasové problémy projevem poruchy metabolismu nebo endokrinního onemocnění. Proto se ve své praxi orientuje na úpravu metabolismu pacientů.

Ke zhodnocení stavu organismu využívá metodu analýzy stopových prvků ve vlasech, případně v moči, s následnou cílenou suplementací doplňky stravy, změnou způsobu stravování a životního stylu. Zaměřuje se rovněž na preventivní medicínu, zdravý životní styl, na léčbu civilizačních onemocnění a na medicínu proti stárnutí. „Analýzu stopových prvků v moči provádíme jen jako doplňující vyšetření u některých metabolických chorob. Zatímco koncentrace prvků ve vlasech vypovídá o tom, co se v těle ukládá, koncentrace prvků v moči dává informaci o tom, co se z těla vylučuje,“ upozorňuje lékař.

 

 Zkušenosti z Itálie

 

 „Přirozené vlasy jsou zrcadlem zdraví a vnitřní harmonie člověka“ říká tricholožka Alena Šamanová, která se oboru věnuje již 15 let. K trichologii ji přivedla vlastní, tehdy nevyléčitelná choroba vlasové pokožky, seboroická dermatitida, se kterou se potýkala už od mládí, ale i chuť pomáhat druhým. V oboru začínala působit jako jedna z prvních v České republice. Kortikoidy, jež v té době brala, pomohly jen krátkodobě a jejich užívání bylo navíc omezené.

 

Později navštívila seminář, kde přednášeli italští odborníci z oboru dermatologie a trichologie. Novou metodu léčby, kterou zde propagovali, si vyzkoušela nejprve sama na sobě, aby se přesvědčila, že skutečně funguje. Poté začala jezdit na zkušenou a na odborné semináře do Itálie, kde se kosmetickou trichologií zabývají už přes třicet let. Prošla zde výukou psychologie, komunikace s lidmi a diagnostikování.

 

Dnes předává zkušenosti studentům a nově nastupující generaci kadeřnic a kosmetiček, v rámci oboru spoluzakládala Trichologickou sekci, jejímž prostřednictvím pořádá besedy a semináře pro školy. V Plzni, kde žije, působí jako poradkyně v kadeřnických službách. Svoji činnost zahájila před deseti lety také v Praze, kde má poradnu.

 

 Za 10 procent mohou geny

  

Příčinou vypadávání vlasů jsou například dědičné alopecie, které postihují více muže než ženy. Genetické informace zapříčiňují nadměrné vypadávání vlasů, ať lokální, nebo velkoplošné. U 90 procent případů řídnutí vlasů u žen jde ale o jinou příčinu, než je dědičnost. Mezi další onemocnění se řadí i dlouhodobá lupovitost kůže neboli dlouhodobé problémy kožní, k nimž patří například seberoická dermatitida, jež je spojena s nadměrnou nebo změněnou činností mazových žláz.

Dále je to lupénka, která se vyskytuje v ovlasené části, nebo alopecia areata, což jsou okrouhlé výpadky vlasů. Toto onemocnění má podle odborníků psychosomatické příčiny. „Ze zkušenosti mohu říci, že na stav pacienta má významný vliv nedostatečná výživa a nedostatečný pitný režim,“ potvrzuje Alena Šamanová. Podle jejích poznatků je u 90 % klientů velmi důležité, v jakém psychickém stavu se nacházejí. „Na vlasech se totiž může odrazit sebemenší stres, který se projeví například tím, že nám krátkodobě nedrží účes. Jedná se ale i o chronické případy. Vlasy ovlivňuje také nešetrné c hemické zacházení a barvení. Pokud se správný technologický postup výrobcem nebo se přípravky nevhodně kombinují, může mnohdy dojít k rozsáhlým a nevratným škodám.

Důležité je i používání správných vlasových produktů. Pracujeme-li v agresivním prostředí, je vhodné při dennodenním mytí používat produkty s neutrálním pH. Tyto přípravky doporučuji i u dětí v kojeneckém věku,“ doplňuje tricholožka.

 

 Traumatická alopecie

 

Dalšími nemocemi projevujícími se na vlasové pokožce jsou takzvané traumatické alopecie, kterou způsobuje neustálý tah na jedno místo vlasů. „Ať už se jedná o zlozvyk, kdy si natáčíme vlasy na prst na jednom místě, a nebo o sponky či gumičky ve vlasech, může dojít k jejich prořídnutí. To lze vidět nejčastěji u malých dětí, které mají osponkované vlásky a kůži na hlavičce napnutou,“ upozorňuje Alena Šamanová. Vliv na kvalitu vlasů mají rovněž nemoci onkologické, diabetes, různé záněty a vředové choroby, autoimunitní onemocnění typu lupus, hormonální léčba a užívání hormonální antikoncepce, potíže se št&i acute;tnou žlázou či již zmíněné psychosomatické problémy.

Odbornice zaznamenala i případy, kdy klienti prodělali závažnou nebo opakovanou angínu a jejím důsledkem bylo náhlé vypadávaní vlasů. Rozbor vlasu zjistí stav celého organismu „Minerální stav organismu ukazuje na množství jednotlivých prvků v těle, tedy nejen v krvi a tělních tekutinách, ale také ve tkáních a orgánech. Mezi jednotlivými prvky existují různé vztahy, navzájem se ovlivňují na různých úrovních látkové přeměny kladně nebo záporně. Prvky si organismus nemůže vytvořit sám, musí je tedy přijímat formou stravy a nápojů.

Pokud chceme být dlouhodobě zdraví, měli bychom vědět, jak se stravovat, které nápoje pít a jak zvládat stres,“ poukazuje internista a gastroenterolog Jaroslav Orlík. Analýzou prvků ve vlasech lékaři nezískávají informace o chorobách, ale o biochemických tendencích. Z nich lze usoudit nejen na možné souvislosti určitého onemocnění s nalezeným nedostatkem některého prvku či prvků, ale je možné odhalit i existenci zvýšeného rizika řady onemocnění či vysledovat potencionálně škodlivý vliv toxických prvků na metabolismus vyšetřované osoby.

Tyto biochemické tendence jsou prokazatelné někdy již desítky let před tím, než se projeví klinicky. „Na základě analýzy metabolického typu a biochemických tendencí je pro každého člověka určena cílená suplementace a způsob stravování. Díky tomu můžeme srovnat nedostatky jednotlivých prvků, upravit poruchu rovnováhy poměrů různých prvků i biochemické tendence tak, aby nedocházelo k rozvoji onemocnění a člověk zůstal zdráv. I tam, kde se již choroba rozvinula, je úprava způsobu stravování a cílená suplementace výbornou podpůrnou léčbou.

U některých chronických chorob může být samostatnou léčebnou metodou vedoucí ke zlepšení stavu pacienta,“ doplňuje Jaroslav Orlík. Co vlasům škodí a co jim naopak prospívá „Pokud člověk nemá vyváženou stravu, všechny výživné látky, které tělo potřebuje, si stáhnou životně důležité orgány a vlasy dál zůstávají na okraji zájmu organismu. Jednoduše řečeno, bez vlasů se dá žít, a proto má hodně lidí prvotní problémy právě s vlasy.

Náš organismus jim nepřikládá takovou důležitost a na nich se pak vše odrazí,“ říká Alena Šamanová. Vlasová pokožka by měla být v takové kondici, jako je pleť i pokožka těla. Například u nadměrného maštění vlasů se místo normálního kyselohydrolipidního pláště vytváří na vlasové pokožce nepřirozený film. Pokožka špatně dýchá a vlasy trpí. K dobrému růstu a kvalitě vlasů nepřispívá ani nadměrná tvorba lupů. Vlasy nerostou v řádcích, vlasové folikuly jsou rozmístěny střídavě a nachází se v takzvané škáře.

Při nadměrném šupinatění pak vlasy, které jsou blíže k povrchu pokožky, při mytí nebo nešetrném česání, snáze vypadávají. Takzvané sezónní výpadky vlasů, objevující se na jaře a na podzim, jsou pro organismus přirozené. Je to podobné jako výměna srsti zvířat. „Výpadky na jaře mívají horší průběh, protože nám většinou chybí vitaminy, stopové prvky a minerály. Nevěnujeme se příliš výživě a navíc stresy, které každého z nás někdy dostihnou, jsou v zimním období náročnější,“ upřesňuje tricholožka.

 

 Vlasy v centru zájmu mezinárodních organizací

  

„Analýza prvků ve vlasech ( spektrofotometrie, spektrometrie atomové emise) je biochemická metoda, která umožňuje posoudit látkovou přeměnu poněkud jiným způsobem, než jsme byli zvyklí v lékařské praxi. Poměry mezi stopovými prvky ve vlasech dávají obraz nitrobuněčného metabolismu. Analýza prvků tak přináší hlavně určení metabolického typu, zhodnocení biochemických tendencí v organismu, působení stresu na organismus a vyrovnání se s ním,“ vypočítává dr. Orlík.

 

Stopové prvky se do vlasů ukládají bez ovlivnění regulačními mechanismy, a to ve formě chelátů. To způsobuje, že teprve dlouhodobé změny v koncentraci prvků v organismu se odrážejí v hodnotě vlasů. Koncentrace stopových prvků ve vlasech je asi 50x vyšší než v krvi a moči. Analýza koncentrací prvků ve vlasech je nejlepší metodou k hodnocení minerálního stavu organismu. „Proto také byly vlasy Světovou zdravotnickou a Agenturou ochrany prostředí k hodnocení vlivu toxických kovů na organismus,“ doplňuje Jaroslav Orlík.

 

 Co bychom měli vědět o vlasech

 

 Vlasy mají speciální cyklus růstu -přibližně 85 % jich je v růstu, v takzvaném anagenu, neustále; 0,3-0,5 % v katagenu, tedy v období, kdy vlas přestává být vyživován z vlasového ústrojí a odděluje se od papily. Poté dochází k fyziologickému výpadku a nastává třetí a zároveň konečná fáze růstu a životnosti vlasu - telogen. Novým patentovaným objevem italských vědců je kenogen - tzv. spící folikul, což je fáze mezi katagenem a telogenem. Přirozenou výměnu vlasů by zdravý člověk neměl ani poznat, jelikož jde o běžný fyziologický jev. Doba, za kterou se vlasy vymění úplně, činí 2-6 let. Čím jsou vlasy delší, tím probíhá proces pomaleji, někdy až 8 let.

 

 

Pět fází vývoje onemocnění

Pokud člověk nedoplňuje určitý stopový prvek v dostatečném množství, dochází k rozvoji onemocnění v pěti stupních. Ve vstupní fázi se vyčerpávají zásoby ve tkáních ještě v rámci normálních hodnot. Ve druhé fázi, biochemické, se již dá počínající nedostatek v určitých tkáních prokázat. Z těch, které jsou k dispozici pro vyšetření, jsou to například nehty a vlasy. Ve třetí, fyziologické fázi se již objevují subjektivní příznaky, kdy se člověk necítí zdráv.

Nejedná se však ještě o klinické známky nemoci. Ve čtvrtém stadiu, tedy klinické fázi, se již vyskytují skutečné klinické příznaky, které lze diagnostikovat. A v poslední, anatomické fázi, jde o zřetelné projevy na jednotlivých orgánech. „Díky regulačním mechanismům se z krve daří diagnostikovat nedostatky prvků či vitaminů obvykle až v klinické fázi. Naopak ve vlasech se nedostatečné množství stopových prvků v organismu dá prokázat již v biochemické fázi, to znamená v době, kdy se člověk cítí ještě zcela zdráv,“ říká doktor Orlík.

 

Každý ze způsobů vyšetření přináší jiné informace

  

Rozdíl mezi analýzou prvků ve vlasech, moči a krvi není v přesnosti a spolehlivosti, ale v tom, jakou informaci vyšetření přináší. „Vyšetřením krve získáváme informaci o aktuálním stavu homeostázy v tělních tekutinách. To je prospěšné u akutních onemocnění, avšak nedává to informaci o celkovém stavu prvků v organismu. Jako příklad mohou sloužit normální hodnoty koncentrace hořčíku v séru u nemocných s latentní tetanií.

Na druhou stranu vyšetření koncentrace prvků ve vlasech není použitelné u akutních stavů, ale dává nám bližší informaci o prvcích v organismu, protože se do vlasů ukládají neregulovaně. Analýzou prvků ve vlasech nezískáme znalosti o chorobách, ale znalosti biochemických tendencí. Z nich pak můžeme usuzovat o možné souvislosti určitého onemocnění s nalezeným nedostatkem některého nebo i více prvků. V jiném případě se může jednat o zvýšené riziko vzniku některých onemocnění nebo o potencionálně škodlivý vliv toxických prvků na metabolismus vyšetřované osoby,“ vysvětluje MUDr. Orlík.

 

Zásadní je poměr stopových prvků těle

 

 Lékař upozorňuje, že pro vyhodnocení analýzy jsou důležitější poměry mezi jednotlivými prvky než jejich absolutní koncentrace. „Tyto poměry ukazují na biochemické tendence v organismu, kdy lze identifikovat nemocné s rizikem řady onemocnění několik let před klinickými projevy nemoci. Například obsah některých prvků ve vlasech ve srovnání s hodnotami v séru je mnohonásobně vyšší u mědi, téměř dvěstěkrát vyšší je u vápníku, u hořčíku je to téměř třicetkrát a u zinku přibližně stokrát.“

Díky je hodnotit ve vlasech prvky, jejichž množství v organismu je velmi malé, a stanovení jejich množství v séru je velmi obtížné. Obecně lze říci, že u chorob, které se projevují poruchami růstu nebo padáním vlasů, lékaři pozorují nejčastěji nedostatek či nadbytek zinku, hořčíku a železa. „Neznamená to však, že bychom každému měli doporučovat zinek, hořčík a železo bez předchozího vyšetření. Navíc u těchto pacientů platí, že doporučení na základě analýzy vlasů je komplexní a zahrnuje způsob stravování, relaxaci a cílenou suplementaci,“ doplňuje Jaroslav Orlík.

 

 Včasné odhalení DM 2. typu

  

Podle zkušeností MUDr. Orlíka se u mnoha vyšetřených osob objevuje ve výsledcích analýzy prvků ve vlasech tendence k diabetu 2. typu. „Tito lidé mohou včas, tedy preventivně, změnit své stravovací zvyklosti, mohou doplňovat chybějící minerály a diabetes se nemusí projevit. V rámci takzvané medicíny proti stárnutí doporučujeme stravu podle individuálního metabolického typu, dále pak aktivní pohyb, správnou relaxaci a alespoň intermitentně brát určité doplňky stravy.

Tam, kde se již choroba rozvinula, je úprava způsobu stravování a cílená suplementace výbornou podpůrnou léčbou a u některých chronických chorob může být samostatnou léčebnou metodou vedoucí ke zlepšení stavu pacienta.“ Příčinu onemocnění vlasů nelze nalézt vždy stoprocentně. Lidé si většinou neuvědomují, že i když vypadávání vlasů trvá krátce, důvod může být starý i půl roku (operace, porod, automobilová havárie, braní léků, stres atp.). V rámci kosmetické trichologie se rozbor vlasu provádí na základě stanovení jednoduché analýzy a anamnézy. „Diagnózu stanovím pomocí trichocomputeru a mikrokamery, k teré zvětší vlasovou cibulku i stvol, ukáží kvalitu a stav pokožky,“ upřesňuje Alena Šamanová.

 

Tímto způsobem se zjistí anomálie vlasové cibulky a kůže. Na základě vyšetření se stanoví vhodná vlasová kúra. Kombinací vlasových polofarmak na přírodní bázi a speciálních potravinových doplňků se řeší různé druhy anomálií. Všechny tyto přípravky mají atesty GMP, jsou klinicky testované a hypoalergenní. „Pokud je problém tak velký, že již ,nepatří do rukou‘ trichologa, spolupracuji s lékaři - dermatology, gastroenterology a internisty,“ doplňuje tricholožka.

 

Důležitá je prevence

 

 „Až v posledních letech si lidé uvědomují, že je lepší starat se o svůj organismus preventivně a zůstat zdravý než se později léčit z nemoci. Lidé se začínají více pohybovat, zajímají se o správný způsob stravování a používaní různých doplňků stravy. Někteří z nich již o analýze vlasů a jejím přínosu vědí. Nejsouli spokojeni s obecnými doporučeními, žádají konkrétní informace a rady. Pokud je nedostanou u svého ošetřujícího lékaře, přicházejí pak do naší poradny.

Bohužel mnozí kolegové se zatím, i když spíše z neznalosti, staví k analýze prvků ve vlasech poněkud přezíravě. Někteří lékaři však své pacienty k analýze vlasů doporučují, zvláště tehdy, pokud jejich léčebné postupy nedosahují žádoucích výsledků,“ potvrzuje ze svých zkušeností MUDr. Jaroslav Orlík.

 

„Mám radost například z vyléčených starých lidí, kteří často ve vyšším věku vše vzdávají. Mojí nejstarší klientce, které jsem v rámci možností vrátila vlasy na hlavu, bylo 92 let,“ říká Alena Šamanová. „Docela nedávno jsem pomohla s těžkou alopecií areata 4leté holčičce, dceři mé bývalé klientky. Ne vždy se ale daří. Někomu pomohu ze dvaceti procent a někomu třeba ze sto padesáti. A z toho mám pak radost,“ uzavírá tricholožka.


Běla Nedorostová